Novela zákona č. 586/1922 Sb. o daních z příjmů (ZDP) č. 304/2009 Sb. s účinností od 01.01.2010 zavádí tzv. paušální výdaj na dopravu a to zpětně i pro zdaňovací období, započaté v roce 2009. Jedná se zejména o níže uvedená dvě ustanovení ZDP:
§24/2/zt ZDP:
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také….
(zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písmene k) bodu 4 tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů podle §10 , a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného dle předchozí věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
§25/1/zp ZDP:
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
(zp) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu. U silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Pokud bude tedy daňový subjekt chtít použít tento paušál, nebude muset vést knihu jízd a jeho výdaje na PHM a parkovné budou daňově neuznatelné. Výdajový paušál se použije až při sestavování daňového přiznání, kde se o paušál sníží základ daně; o paušálu se neúčtuje.
Plátci DPH to mají složitější. Na DPH paušál nemá žádný vliv. Je tedy možné pro účely daně z příjmu použít paušál a pro účely DPH používat jednotlivé doklady pro nárok na odpočet. Tím ale nezmizí problém knihy jízd, neboť pro účely DPH zůstane povinnost prokázat nárok na odpočet a to bez knihy jízd nepůjde. Je ovšem možné vzdát se odpočtu z dokladů na PHM a parkovné a pak není třeba knihu jízd vést vůbec.
Problém lze shrnout tak, že plátce DPH, který více jezdí, možnost paušálního výdaje na dopravu pravděpodobně nevyužije. Pro vozidla zaměstnanců paušál použít nelze. Paušál má zřejmě největší smysl pro fyzické osoby a neplátce DPH. Navíc je třeba pro každé vozidlo účtovat o PHM a parkovném zvlášť, aby bylo možno paušální výdaje použít, což může být pracné.