Kniha jízd je v účetnictví a daních často frekventovaným pojmem. Je však třeba konstatovat, že žádný obecně závazný (daňový a účetní) právní předpis knihu jízd nedefinuje a ani výslovně neukládá povinnost ji vést. Existuje však jiná obecná povinnost daňového subjektu, a to prokázat daňovou uznatelnost výdaje (nákladu) podle §24/1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Kniha jízd se tedy vede proto, aby bylo možné prokázat daňovou uznatelnost provozu motorových vozidel u podnikatelů; mělo by z ní vyplývat, že jízdy byly uskutečněny v souvislosti s podnikáním.
Z uvedeného vyplývá, že neexistuje ani závazný rozsah této knihy. Knihu tedy každý subjekt může vést v libovolném tvaru a libovolným způsobem tak, aby mohl splnit výše uvedenou povinnost. Údaje v knize musí samozřejmě korespondovat se skutečností. Správci daně ji pak obecně akceptují jako důkazní prostředek. V knize jízd by měly být obsaženy alespoň tyto údaje:
– datum
– řidič
– odkud kam
– ujeté kilometry
– důvod cesty
– na počátku a konci zdaňovacího období stav tachometru
Daňový subjekt není povinen sledovat spotřebu vozidla a porovnávat ji se spotřebou podle technického průkazu. Proto kniha jízd takové údaje obsahovat nemusí.