Blog

Daňové exekuce

Správci daně v současné době přistupují k daňovým exekucím, aniž by daňový subjekt na nedoplatek daně předem upozornili.

S platností do konce roku 2010 jsme byli zvyklí, že správce daně předtím, než zahájil jakékoliv kroky k vymáhání dlužné daně, zaslal výzvu k zaplacení nedoplatku daně v náhradní lhůtě podle ust. § 73 odst. 1 ZSDP. Výzva byla podmínkou pro přistoupení k exekuci a obsahovala v tomto smyslu poučení, že pokud nebude výzvě vyhověno, bude bez dalšího k exekuci přistoupeno.

Počínaje rokem 2011 ovšem platí , který již podobnou výzvu s podobnými účinky nezná. má pouze ust. §153 odst. 3, podle kterého: „Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením“. Toto ustanovení dává správci daně možnost daňového dlužníka neformálně na jeho nedoplatky upozornit, ovšem povinnost to není. Z některých výkladů zákona se dovozuje, že správce daně nebude upozorňovat především ty dlužníky, kde daňový dluh existuje dlouhodobě, a pak ty, kteří jsou o svém dluhu informování z jiných zdrojů. Naopak by měli být vyrozuměni ti dlužníci, kde se dluh objevil poprvé, případně po dlouhé době. Neměla by zde být uplatňována libovůle správců daně, koho upozorní a koho ne, ale to prověří pouze čas a budoucí judikatura soudů.

Exekuce pak obvykle probíhá tak, že se začíná bankovními účty. Nejprve je exekuční příkaz zaslán bance a až po nějaké době (i několik týdnů) i dlužníku, který často dříve zjistí, že nemůže nakládat s prostředky na bankovním účtu, než dostane exekuční příkaz.

Napsáno v kategorii Daně, Daňový řád

Omezení plateb v hotovosti

Počínaje 1. 12. 2014 se snižuje limit na placení v hotovosti na 270.000 Kč. Tento limit se používá ještě pro ručení za DPH.

Podnikatelé si často neuvědomují svoji povinnost hradit vyšší částky pouze bankovním převodem. Tato povinnost platí pro částky vyšší, než je aktuální zákonný limit. Do tohoto limitu se sčítají všechny platby mezi dvěma subjekty během jednoho kalendářního dne.

Limity plateb v hotovosti:

  • od 1. 12. 2014 270.000 Kč
  • od 27. 5. 2011 do 30. 11. 2014 350.000 Kč
  • od 1. 7. 2004 do 26. 5. 2011 15.000 EUR, přepočtených na CZK směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby

Subjekty, které berou platby v hotovosti, si musí zabezpečit svoji informovanost o těchto platbách tak, aby povinnost mohly splnit. Jeden náš klient již na tento problém narazil: jeho zákazník mu uhradil ve dvou jeho různých provozovnách částky, které samostatně byly v pořádku, ale v součtu překročily limit. Klient byl za tuto chybu postižen pokutou ze strany správce daně.

Za porušení zmíněné povinnosti hrozí fyzickým osobám pokuta do 0,5 milionu Kč a právnickým osobám do výše 5 milionů Kč.

Aktuální znění § 3 zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, platné od 1. 12. 2014:

Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné

  • navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
  • osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.

Povinnost provést platbu bezhotovostně se nevztahuje na

  • platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
  • povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
  • platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,
  • platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1)
  • platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění,
  • platby prováděné Českou národní bankou při prodeji pamětních mincí, nebo
  • platby přijaté soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem při exekuci nebo výkonu rozhodnutí.
Napsáno v kategorii Ostatní

Oznámení o osvobozených příjmech

Fyzickým osobám počínaje rokem 2015 přibyla nová povinnost: oznamovat správci daně příjmy, které jsou od daně osvobozeny a jsou za rok vyšší než 5 milionů Kč.

Oznámení se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, kdy osoba příjem (příjmy) obdržela. Hlásit se nemusí příjmy, které dokáže správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup, což má být zveřejněno na jeho úřední desce.

Pokud tuto povinnost osoba nesplní, hrozí jí pokuta:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzvána,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzvána, nebo
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud osoba nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě

 

Napsáno v kategorii Daň z příjmů, Daně

Sleva na dani na děti

Sleva na dani na děti byla do konce roku 2014 stejná na každé dítě. Poslanci ovšem přišli s neotřelým nápadem na změnu, a tak s účinností od 1. 1. 2015 může být sleva na dítě uplatněna hned ve třech výších:

  • na první dítě ve výši 13.404 Kč
  • na druhé dítě ve výši 15.804 Kč
  • na každé další dítě ve výši 17.004 Kč

I když se na první pohled může zdát, že zamýšlený účel těchto změn, tedy podpora porodnosti a rodin s dětmi obecně, je dobrý nápad, po chvilce zamyšlení je však třeba změnit názor – zřejmě totiž bude nutné své děti očíslovat, neboť zákon neříká, jak určit, které dítě je „první“, které „druhé“ atd. (věk? váha? výška?).

Problém se ještě zhorší v situaci, kdy slevu na některé děti uplatňuje matka a na zbylé děti otec. Bude totiž s největší pravděpodobností třeba účtárnám obou rodičů ohlásit, které dítě je které, aby nedošlo k tomu, že některé děti budou pobírat slevu ze stejného pořadí.

Uvedená změna bude tedy představovat další administrativní zátěž a její původní, pravděpodobně dobře zamýšlený, účel se bohužel v tomto chaosu vytratí.

Napsáno v kategorii Daň z příjmů, Daně

Daňové změny od 1. 1. 2015

Daň  z příjmů

  • nově se zavádí sleva na umístění dítěte v předškolním zařízení. Slevu lze uplatnit již za rok 2014.
  • slevy na děti budou tři různé, odstupňované od „pořadí“ dítěte
  • veškeré paušální výdaje bude možné uplatnit pouze ze 2 milionů Kč příjmů
  • snížení základu daně o zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění má novu dodatečnou podmínku: podle podmínek pojistné smlouvy nesmí být umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy
  • pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období příjem vyšší, než 5 milionů Kč, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně
  • bezúplatné příjmy fyzické osoby v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose jsou osvobozeny od daně, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud :
    1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
    2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
    3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
    4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku  100.000 Kč,
  • bezúplatný příjem právnické osoby v podobě majetkového prospěchu (1) vydlužitele při bezúročné zápůjčce, (2) vypůjčitele při výpůjčce a (3) výprosníka při výprose je osvobozen pouze v případě, že ve zdaňovacím období nepřesáhne 100.000 Kč
  • o neuhrazené závazky je třeba zvýšit základ daně již po 30 měsících, stejně tak o závazky promlčené
  • v rámci daňové kontroly lze proti hrozícímu doměrku uplatnit existující ztráty; toto právo dala přednostně judikatura, nově s tím počítá i zákon
  • v dodatečném přiznání lze uplatnit případné vyšší částky odpočitatelných položek; podmínka současného zvýšení daně základu daně nejméně o 1.000 Kč zmizela

 

DPH

  • vznikla další snížená sazba ve výši 10%. Vztahuje se hlavně na léky, knihy, kojeneckou výživu, potraviny pro malé děti a  některé mlýnské výrobky
  • vznikl režim přenesení daňové povinnosti v dočasném režimu, o uplatnění tohoto dočasného režimu rozhoduje vláda nařízením. Dočasný režim se může týkat např. mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, plynu a elektřiny, telekomunikačních služeb, herních konzolí, tabletů, laptopů, obilovin, technických plodin, surových či polozpracovaných kovů, případně dalšího zboží, které povolí EU. Dočasný režim by neměl trvat déle, než 9 měsíců
Napsáno v kategorii Daně

Sleva na dani za školku

Poplatník – fyzická osoba může počínaje rokem 2014 uplatnit slevu na dani z příjmů fyzických osob za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy, která odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za toto umístění v daném zdaňovacím období. Přečíst celý článek »

Napsáno v kategorii Daň z příjmů, Daně

Čerpání dovolené zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené během kalendářního roku, ve kterém na dovolenou vznikl nárok. Není-li to ze závažných důvodů možné, musí zaměstnavatel určit tuto dovolenou k vyčerpání do konce následujícího kalendářního roku. Pokud tak zaměstnavatel neučiní alespoň do 30.6. následujícího kalendářního roku, je pak zaměstnance oprávněn určit čerpání takové dovolené sám. Nárok na „starou“ dovolenou však na rozdíl od právní úpravy, platné do 30. 12. 2011, nepropadá. Přečíst celý článek »

Napsáno v kategorii Mzdy

Průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí

Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně sděluje vyhláškou výši průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí roku. Tato částka se použije pro odvod do státního rozpočtu při plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle ust. § 82 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Přečíst celý článek »

Napsáno v kategorii Mzdy

Nespolehlivý plátce

ZDPH zavedl nový pojem, nespolehlivý plátce.

Nespolehlivým plátcem bude ten, kdo závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně, zde myšleno výhradně DPH; porušení povinností při správě jiných daní nemá na označení nespolehlivý plátce vliv. Kdo to skutečně bude, určí správce daně podle kriterií, která v zákoně nejsou a která si bude nastavovat finanční správa sama. Správce daně může vydat rozhodnutí o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem, proti kterému se bude možné odvolat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek, který však správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele může vyloučit.

Nespolehliví plátci jsou zveřejněni na internetu. V seznamu bude každý nespolehlivý plátce minimálně rok. Pokud se po dobu jednoho roku bude chovat v souladu s představami správce daně, bude ze seznamu na žádost vyškrtnut.

Máme tedy další přenesení státních povinností na poplatníka. Budeme si muset hlídat své dodavatele, zda jsou spolehliví, což přinese zvýšení již tak velké administrativy. V praxi to totiž znamená, že před každým uhrazením faktury bude třeba se přesvědčit, že dodavatel není nespolehlivý. Obchodování s takovým dodavatelem bude totiž znamenat, že odběratel ručí za nespolehlivým plátcem nezaplacenou DPH.

Finanční správa k této problematice na svém webu zveřejnila jakýsi manuál.

Aktuální podmínky (od 21. 8. 2014) pro „získání“ statutu nespolehlivého plátce na webu finanční správy jsou:

  • byla doměřena daň podle pomůcek vyšší, než 500.000 Kč
  • existuje nedoplatek daně vyšší než 500.000 Kč po dobu delší než tři měsíce, tento nedoplatek swe týká poze daní, vyměřených po 1. 1. 2013
  • dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, kdy
    1. plátce prováděl činnosti nebo se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena daň z přidané hodnoty, a proto správce daně po 1. 1. 2013 vydal u tohoto plátce zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen
    2. plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek neuznání plátcem uplatňovaného nároku na odpočet daně a vyměření nebo doměření daně jinak, než plátce deklaroval v podaném přiznání k DPH. Uplatněný odpočet daně byl snížen minimálně o 500.000 Kč a související vyměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru
    3. plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo opakovaně za důsledek vyměření daně podle pomůcek. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích
    4. plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně
    5. plátce závažně ztěžuje a maří správu daně tím, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
    6. plátce uvedl nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k DPH. K ohrožení veřejného zájmu zejména dochází, pokud plátce nedoplnil, a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely daně z přidané hodnoty vymezeno jako adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. kde se schází její vedení k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti

Informaci o skutečnosti, zda konkrétní plátce je „nespolehlivým plátcem“ je možné získat např. v systému ARES v odkazu DPH nebo na webu finanční správy zadáním konkrétního DIČ plátce.

Pokud někdo chce aktuální seznam všech nespolehlivých plátců, získá ho také na webu správy. Do pole „Nespolehlivý plátce“ se zadá „Ano“ a stiskne se tlačítko „Hledej“, aniž by bylo zadáno konkrétní DIČ.

Napsáno v kategorii Daně, DPH

Daňové změny od 1. 1. 2014

Daň z příjmů

  • příjmy z dědictví jsou osvobozeny pod daně pro všechny fyzické i právnické osoby
  • bezúplatné příjmy jsou osvobozeny od daně pro fyzické osoby, pokud plynou (1) od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, (2) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou

 

Daň z přidané hodnoty

  • mění se způsob ručení za nezaplacenou DPH v případě platby na nezveřejněný účet dodavatele. Příjemce zdanitelného plnění v tomto případě ručí jen tehdy, pokud platba přesáhne dvojnásobek částky, kterou lze podle zákona o omezení plateb v hotovosti platit hotově. Tato změna platí již počínaje 01.12.2013.
  • dani nově podléhá i převod zastavěného pozemku a pozemku, na kterém jsou inženýrské sítě
  • plátci mají nově povinnost činit elektronicky veškerá podání, týkající se DPH. Výjimku mají pouze fyzické osoby s obratem do 6M Kč.

Daň z nabytí nemovitých věcí

  • nově se zavádí místo dřívější daně z převodu nemovitostí
  • poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je (a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel,
    (b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech.
  • v určitých případech nabytí nemovité věci není třeba znalecký posudek. Týká se to především pozemků, jejichž součástí je stavba pro bydlení, včetně garáží a samostatných jednotek; dále pak některých dalších pozemků. V těchto případech se využije tzv. směrná hodnota podle vyhlášky MF. Pokud by cena zjištěná znalcem byla pro poplatníka lepší, lze znalecký posudek předložit; v tom případě má cena zjištěná přednost před směrnou hodnotou
  • pro stanovení základu daně se bere v úvahu kromě ceny sjednané i 75% směrné, nebo zjištěné ceny
  • za sjednanou cenu se považuje cena včetně DPH
  • od daně je osvobozeno první úplatné nabytí, pokud k němu dojde nejpozději do pěti let ode dne, kdy je stavbu možné užívat; nemovitost již může být v této lhůtě užívaná
  • ruší se osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí při vkladu nemovitosti do základního kapitálu společnosti
  • při směně se zdaňuje převod každé nemovitosti samostatně
  • přílohy k daňovému přiznání nemusí být v ověřených kopiích

Daň z převodu nemovitostí

  • daň se ruší
  • nově se zavádí daň z nabytí nemovitých věcí

Daň dědická

  • daň se ruší
  • příjmy z dědictví přecházejí do zákona o dani z příjmů

Daň darovací

  • daň se ruší
  • příjmy z darů přecházejí do zákona o dani z příjmů
Napsáno v kategorii Daně