Blog

Uplatňování daňových dokladů

Daňové doklady, ať přijaté, či vydané, se uplatňují v daňovém přiznání k DPH. Podle různých typů zdanitelných plnění se příslušné daňové doklady uplatňují různým způsobem. Jednotný způsob byl moc jednoduchý a zřejmě proto se nepoužívá. Pokusíme se stručným způsobem popsat jednotlivé postupy hlavně s ohledem na současnou praxi správců daně.

Daňové doklady na výstupu se uplatňují ve zdaňovacím období, do které spadá datum uskutečnění zdanitelného plnění. Týká se to všech typů výstupních plnění. Tady je to jednoduché. Příklady: DUZP 15. 4. 2013, doklad se uplatní v přiznání za duben 2013. DUZP 30. 6. 2013, doklad se uplatní v přiznání za červen 2013.

Daňové doklady na vstupu s českou DPH se uplatňují ve zdaňovacím období, ve kterém se dostaly do rukou plátce, který je uplatňuje. Zde je zásadní rozdíl oproti logice uplatňování odpočtu DPH, který byl obvyklý do 31. 3. 2011. Bližší informace zde. Příklady: DUZP 20. 5. 2013, plátce doklad obdržel 22. 5. 2013, doklad lze uplatnit již v přiznání za květen 2013. DUZP 29. 6. 2013, plátce doklad obdržel 1. 7. 2013, doklad lze uplatnit nejdříve v přiznání za červenec 2013.

Napsáno v kategorii Daně, DPH

Zveřejnění čísel účtů plátců DPH

Budoucí plátce DPH je povinen v přihlášce k registraci DPH uvést všechny účty, které bude používat pro svoji ekonomickou činnost (§ 96 ZDPH). Dále je povinen označit ty, které budou zveřejněny; pokud tak neučiní, budou zveřejněny všechny účty, které jsou zaregistrovány. Stávající plátce může libovolně označovat nové účty ke zveřejnění a rušit zveřejnění stávajících účtů oznámením správci daně.

Placení na nezveřejněný účet dodavatele má ten následek, že odběratel ručí za dodavatelem neodvedenou DPH.

Zveřejněné účty je možné ověřit na stránce systému ARES v odkazu DPH.

Napsáno v kategorii Daně, DPH

Finanční správa ČR

Počínaje dnem 1. 1. 2013 je účinný zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky, který provedl největší zásah do struktury finančních úřadů od roku 1993. Změna byla poměrně zásadní.

V minulé době existovala soustava finančních orgánů tvořená Generálním finančním ředitelstvím, 8 finančními ředitelstvími, 199 finančními úřady a Specializovaným finančním úřadem, která změnou zanikla.

Nově vznikly tyto úřady (některé z nich již existují):

  • generální finanční ředitelství se sídlem v Praze
  • odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně
  • 14 krajských finančních úřadů se sídly v krajských městech
  • specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze

Dřívější finanční úřady se staly územními pracovišti nových krajských finančních úřadů. Odvolací finanční ředitelství řeší opravné prostředky proti rozhodnutím finančních úřadů pro celou republiku. Specializovaný finanční úřad spravuje bez ohledu na sídlo některé vybrané subjekty. Vybraným subjektem podle cit. zákona jsou:

  • právnická osoba založená za účelem podnikání, která dosáhla obratu více než 2 GKč
  • banka
  • pobočka zahraniční banky
  • spořitelní a úvěrní družstvo
  • pojišťovna
  • pobočka pojišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu
  • zajišťovna
  • pobočka zajišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu
  • člen skupiny podle zákona o dani z přidané hodnoty, je-li alespoň jeden z jejích členů výše uvedeným subjektem

Napsáno v kategorii Daně

Čísla účtů pro placení daní

Daně se platí v ČR jednotným způsobem na daná čísla účtu finančních úřadů s pevně danými variabilním a konstantním symbolem. Předpis platby vypadá takto:

Číslo účtu: předčíslí – matrika / 0710
VS: pro právnické osoby nebo rodné číslo bez lomítka pro osoby fyzické
KS: 1148

Předčíslí účtů vyjadřuje daň, která je placena. Předčíslí pro daň je stejné pro všechny finanční úřady.

Matrika účtu je pak zbytek čísla účtu před lomítkem; každý finanční úřad má jedinou matriku účtu.
Bankou při platbách daní je zásadně ČNB, proto za lomítkem vždy 0710. Známe-li logiku čísla účtu FÚ, není pak problém si potřebné číslo účtu zjistit.

Matriky účtů nových finančních úřadů:

Finanční úřad pro hlavní město Prahu 77628031
Finanční úřad pro Středočeský kraj 77628111
Finanční úřad pro Jihočeský kraj 77627231
Finanční úřad pro Plzeňský kraj 77627311
Finanční úřad pro Karlovarský kraj 77629341
Finanční úřad pro Ústecký kraj 77621411
Finanční úřad pro Liberecký kraj 77628461
Finanční úřad pro Královehradecký kraj 77626511
Finanční úřad pro Pardubický kraj 77622561
Finanční úřad pro Kraj Vysočina 67626681
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj 77628621
Finanční úřad pro Olomoucký kraj 47623811
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj 77621761
Finanční úřad pro Zlínský kraj 47620661
Specializovaný finanční úřad 77620021

Několik příkladů:

  1. Daň z nemovitých věcí, placená finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj právnickou osobou s IČ 11228899
    • Číslo účtu: 7755-77628621/0710, VS: 11228899, KS: 1148
  2. Daň z příjmu právnických osob, placená finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu právnickou osobou s IČ 11228899
    • Číslo účtu: 7704-77628031/0710, VS: 11228899, KS: 1148
  3. Daň z přidané hodnoty, placená finančnímu úřadu pro kraj Vysočina fyzickou osobou s rodným číslem 555215/1489
    • Číslo účtu: 705-67626681/0710, VS: 5552151489, KS: 1148
  4. Daň z příjmu fyzických osob, placená finančnímu úřadu pro Liberecký kraj fyzickou osobou s rodným číslem 555215/1489
    • Číslo účtu: 721-77628461/0710, VS: 5552151489, KS: 1148

Poznámka: sestavy předčíslí a matrik účtu jsou převzaty z webu ministerstva financí ČR.

Napsáno v kategorii Daně

Daňové změny od 1. 1. 2013

Daň z příjmů fyzických osob

  • zavádí se solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů ze závislé činnosti a z podnikání a mezi 48 násobkem průměrné mzdy (ten činí něco přes 1,2 milionu Kč ročně). Solidární zvýšení platí jen na léta 2013 až 2015.
  • výdajové paušály z podnikání a z pronájmu ve výši 30% a 40% se budou moci uplatnit pouze na příjmy do 2 milionů Kč. Paušály vyšší omezeny nebudou. Tato změna je trvalá.
  • osoba, které k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, nemůže uplatnit osobní slevu na dani (24.840 Kč). Změna platí jen na léta 2013 až 2015.
  • osoba, která uplatní výdajový paušál, nesmí současně uplatnit daňovou slevu na manžela (manželku) a na děti. Neplatí to jen v případě, kdy je součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je menší nebo roven 50 % celkového základu daně.
  • osoba, která spoří na penzijní připojištění se státním příspěvkem, může odečíst od základu daně uhrazené příspěvky, snížené o 12.000 Kč (dříve to bylo 6.000 Kč). Základ daně lze takto snížit nejvýše o 12.000 Kč (stejně jako dříve). Kdo tedy chce maximální daňovou úlevu, musí spořit alespoň 2.000 Kč měsíčně (dříve stačilo 1.500 Kč).
  • srážková daň z některých druhů příjmů, které patří nerezidentům ze zemí, s kterými nemá ČR uzavřena smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu o výměně informací v oblasti daní, bude 35%

Daň z přidané hodnoty

Daň z převodu nemovitostí

  • zvýšení ze 3% na 4%

Pojistné na zdravotní pojištění

  • ruší se strop na léta 2013 až 2015.
Napsáno v kategorii Daně

Platnost dokumentů v datových schránkách

Dokumenty v datové schránce na rozdíl od papíru mají omezenou platnost. Aby se platnost těchto dokumentů prodloužila, je třeba provést tzv. re-autorizaci Datum, kdy první dokumenty v datových schránkách ztratí platnost, je 21.06.2012.

Pojem platnosti je v této souvislosti třeba upřesnit. Dokument sám o sobě a jeho obsah je platný i nadále. Problém je v tom, že po vypršení platnosti jeho časového razítka již nelze provést autorizovanou konverzi a tím je důvěryhodnost dokumentu snížena. Laicky by se to dalo přirovnat k situaci, kdy na papírovém dokumentu vybledne podpis a razítko tak, že již nejsou vidět. Stejný problém postihuje i některé účtenky např, od benzínových pump. Po čase vyblednou tak, že nejdou přečíst.

Výběr dokumentů, které re-autorizovat, je na každém z nás. Obecně lze doporučit takové dokumenty, které jsou důležité a bude třeba je používat dlouhodobě, tedy např. rozsudky soudů, stavební povolení, různá osvědčení apod. Na druhé straně asi není třeba re-autorizovat dokumenty použitelné krátkodobě , jako např. předpis úroku z prodlení, různé výzvy k provedení úkonu, předvolání apod.

Odbornější popis problému přesahuje možnosti tohoto blogu, proto lze více informací získat na níže uvedených odkazech. Pokud získáme další odkazy, budeme je postupně přidávat.

http://www.datoveschranky.info/cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/datove-schranky-umoznuji-prodlouzeni-casoveho-razitka-id38068/

http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-podpisy-z-blata-do-louze/

http://www.lupa.cz/clanky/prijdeme-o-svou-e-suverenitu/

Napsáno v kategorii Ostatní

Problémy s vracením DPH

Jednou z podmínek, kterou musí podnikatel – plátce DPH – splnit pro nárok na odpočet DPH je podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH „při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad“. Správci daně pak při postupech k odstranění pochybností nebo při daňových kontrolách obvykle požadují prokázat, že daňový doklad opravdu vystavil plátce, který je na dokladu uveden.

To se dělá obvykle tak, že správce daně dožádá jiného správce daně, který je příslušný k dodavateli, aby daňový doklad u dodavatele prověřil; zda jej má, zda jej uvedl v daňovém přiznání a zda z něj odvedl DPH. Problém nastane v okamžiku, kdy je dodavatel buď nekontaktní, nebo podvodník.

Pokud dožádaný správce daně u dodavatele zjistí, že dodavatel prověřovaný daňový doklad nemá, že jej nevystavil, že jej tudíž neuvedl v daňovém přiznání a neodvedl DPH, má podnikatel problém s vrácením odpočtu. Takový důkaz překonat je velmi těžké, ne-li nemožné.

Podobný problém nastane, když je dodavatel nekontaktní a jeho příslušný správce daně tedy u něj doklad prověřit nemůže. Tato situace je ovšem poněkud lepší, než předchozí, neboť správce daně nemá žádný důkaz, ani pro, ani proti. Podnikatel pak musí mít v ruce co nejvíce svých důkazů, že daňový doklad skutečně vystavil ten, kdo je na něm uveden.

Tato problematika je nejvíce frekventovaná ve stavebnictví v případě dodavatelů cizinců, případně českých firem, které vlastní cizinci. Obáváme se, že postupně zasáhne všechny oblasti podnikání. Doporučit lze jen jediné: nespolupracovat s pochybnými subjekty, a když není vyhnutí, tak si celou spolupráci zdokumentovat tak, aby pak bylo možné správci daně předložit důkazy o tom, že dodavatel byl skutečně dodavatelem.

Popsaná skutečnost je jen dalším důkazem nenápadných a postupných změn v právu nejen daňovém: za chyby jedné smluvní strany je postižena druhá smluvní strana.

Napsáno v kategorii Daně, DPH

Zvýšení daně z pozemků od 01.01.2012

Novela ZDNem, platná od 01.01.2012, zavádí novou kategorii pozemků: zpevněná plocha pozemku. Pro tuto kategorii pozemku, pokud se používá pro podnikání nebo v souvislosti s ním, pak zavádí nové sazby daně. Sazby daně jsou samozřemě vyšší a to 5x až 25x (0,20 Kč -> 5,00 Kč). V praxi půjde zpravidla o pozemky, na listech vlastnictví označené jako zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha.

Zpevněním pozemku se v této souvislosti rozumí takové zpevnění, které je výsledkem nějaké stavební nebo montážní činnosti. Zpevněním pozemku tedy jsou např. dlaždice, položené do betonu a olemované obrubníky s betonovým základem. Zpevněním pozemku naopak nejsou navzájem nespojené dlaždice, volně položené do písku. Stav pozemku, u kterého připadá v úvahu zpevnění, doporučujeme fotograficky zdokumentovat, i když žádné zpevnění nemá. Tato dokumentace se bude hodit v případě dokazování před správcem daně.

Pro majitele pozemků to v praxi znamená prověřit své pozemky a kontaktovat svého účetního nebo daňového poradce kvůli daňovému přiznání k dani z nemovitostí za rok 2012, které se bude podávat v termínu do 31.01.2012.

Napsáno v kategorii Daně

Souhrnné hlášení

Tento text se týká plátců DPH.

§102 ZDPH Souhrnné hlášení

(1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil

  1. dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
  2. přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
  3. dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle §17 , pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo
  4. poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle §9 odst. 1 , s výjimkou služeb osvobozených od daně , osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby.

Souhrnné hlášení je sestava výše uvedených plnění, kde jsou uvedena DIČ odběratelů z JČS, kódy a počty plnění a jejich celková výše v Kč. Hlášení se týká výhradně dodávek do JČS, nikoliv do třetích zemí (tedy do zemí mimo EU). Smyslem hlášení je upozornit správce daně v JČS, že tito odběratelé musí z plnění uvedených v hlášení sami odvést DPH. Souhrnné hlášení se dá podat pouze elektronicky a to zásadně měsíčně bez ohledu na to zda má plátce měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období. Jedinou výjimkou mají ti čtvrtletní plátci, kteří poskytují plnění pouze podle bodu d); ti mohou souhrnné hlášení podávat čtvrtletně.

Ne každá služba s místem plnění v JČS spadá do souhrnného hlášení. Spadají tam pouze ty, pro jejichž místo plnění se použije obecné pravidlo podle §9/1 ZDPH.

Čtvrtletní plátci si tedy musí pohlídat svá plnění a včas informovat své účetní a poradce, aby souhrnné hlášení mohl být podáno včas. Souhrnné hlášení je totiž také daňovým tvrzením a jeho pozdní podání má za následek sankci.

Napsáno v kategorii Daně

DPH u služeb a EU

Tento text se týká plátců DPH! V příkladech jsou použiti pouze plátci, v závorce za nimi je země, kde jsou plátci.

Každý plátce DPH by měl věnovat více pozornosti vystavení daňového dokladu za poskytnutou službu v okamžiku, kdy je odběratelem plátce DPH z JČS, nebo když je místo plnění mimo CZ. České DPH totiž podléhají pouze ta plnění, která mají místo plnění v CZ. Sama skutečnost, že služba byla poskytnuta na území CZ, neznamená, že je zde také místo plnění.

Obecným pravidlem je, že místo plnění je v zemi, kde má sídlo odběratel (viz ust. §9/1 ZDPH). Pokud se služba poskytuje provozovně odběratele, umístěné v jiné zemi, než je sídlo odběratele, je místo plnění v zemí umístění provozovny.
Příklady:

  • advokát (CZ) ve své pražské kanceláři poskytuje právní poradenství firmě (CZ). Místem plnění je CZ.
  • advokát (CZ) ve své pražské kanceláři poskytuje právní poradenství firmě (SK). Místem plnění je SK.
  • advokát (CZ) v bratislavské restauraci poskytuje právní poradenství firmě (SK). Místem plnění je SK.
  • advokát (CZ) v bruselské restauraci poskytuje právní poradenství firmě (PL). Místem plnění je PL.

Z pravidla však bývají obvykle výjimky.

Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru, je místo, kde se nemovitost nachází (viz ust. §10 ZDPH).
Příklady:

  • projektant (CZ) ve své pražské kanceláři projektuje budovu, umístěnou v SK, firmě (CZ). Místem plnění je SK.
  • projektant (CZ) ve své pražské kanceláři projektuje budovu, umístěnou v SK, firmě (SK). Místem plnění je SK.
  • projektant (CZ) ve své bruselské provozovně projektuje budovu, umístěnou v PL, firmě (DE). Místem plnění je PL.

Další výjimky jsou při poskytnutí přepravy osob , při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, při poskytnutí stravovací služby, při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku a při poskytnutí některých služeb osobám, nepovinným k dani (§§10a – 10k ZDPH). Ve všech těchto případech je třeba místo plnění prověřit a posoudit, zda je v CZ a zda plnění podléhá české DPH.
A obráceně, pokud je místo plnění mimo CZ, pak je nutné určit, ve které zemi EU a kdo v této zemi odvede místní DPH. A to je již jiné téma.

Závěr: z uvedeného je zřejmé, že místo plnění nezávisí ani tak na skutečném místě, kde je služba poskytnuta, ale na sídle odběratele a na druhu služby. Jinak řečeno: jakmile se objeví zahraniční faktor, je třeba obchodnímu případu věnovat větší pozornost.

Napsáno v kategorii Daně