Paradox Blog

Roční zúčtování záloh je proces, kdy na žádost zaměstnance zaměstnavatel provede výpočet roční daně zaměstnance. Zálohy na daň jsou počítány tak, aby se obecně platilo mírně více, než je třeba, takže při ročním zúčtování záloh vyjde vždy přeplatek na dani (pokud vyjde nedoplatek, pak proto, že během uplynulého roku došlo při výpočtu mezd k chybě). Zúčtování záloh je volitelné; pokud zaměstnanec nepožádá, je jeho roční daňová povinnost splněna (protože zaplatil o něco málo více, než musel).

Požádat o zúčtování záloh může ovšem jen ten zaměstnanec, který splní současně všechny následující podmínky:

• není povinen podat daňové přiznání za uplynulý rok a nebude podávat přiznání ani dobrovolně
• v uplynulém roce pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci
• podepsal u všech těchto plátců prohlášení poplatníka
• požádá písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně podpisem v oddíle III. prohlášení poplatníka
• požádá nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období
• dodá veškeré doklady k zúčtování záloh do 15. února po uplynutí zdaňovacího období

K povinnosti podat daňové přiznání: podle § 38g/2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP) daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení poplatníka, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, nemá jiné příjmy vyšší, než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

Datum 15. února je nepřekročitelné. Pokud není požádáno a nejsou dodány veškeré podklady (které pak logicky musí mít datum do 15. února včetně), zaměstnavatel NESMÍ zúčtování záloh provést. Zúčtování záloh pak zaměstnavatel provede do 31. Března. Přeplatek na dani se vrací zaměstnanci, pokud je vyšší, než 50 Kč. Zákonný rámec zúčtování záloh je dán §38ch ZDP.

Mzda je příjmem, který jako jiné příjmy podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tato daň je srážena ve dvou verzích:

• zálohová
• srážková podle tzv. zvláštní sazby daně

Srážková daň se použije u mzdy, která splňuje současně tyto podmínky:

• jde o mzdu, vyplácenou zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo o příjmy, vyplácené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky, který má ale na území České republiky stálou provozovnu
• jde o příjem, který před zvýšením o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc určitou částku (od roku 2004 je touto částkou 5 000 Kč)
• jde o příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, nebo o tzv. funkční požitky
• zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka

Ve všech ostatních případech je uplatněna daň zálohová.

Sazba daně srážkové je dlouhodobě 15%. Daň zálohová koresponduje s daní z příjmů fyzických osob z ostatních příjmů. V současné době je tato daň rovná ve výši 15%, v minulosti byla ovšem uplatňována progresivně od 12% do 32% podle výše příjmů; do budoucna se opět uvažuje o návratu k progresivním sazbám.

Mezi daní zálohovou a srážkovou je zásadní rozdíl:

• příjem,z něhož je daň vybíraná srážkou je zdaněn definitivně a již se nepřipočítává k celkovým příjmům poplatníka. Toto je důležité v době, kdy je daň progresivní, neboť součtem všech příjmů se zvyšuje základ daně a tím i samotná daň.
• daň zálohová již pojmově říká, že se jedná o zálohu, která bude definitivně vyúčtována poskočení roku ze všech příjmů poplatníka. Mzda, ze které je vybírána zálohová daň, se sčítá s ostatními příjmy poplatníka.

Velmi často vysvětlujeme klientům, jakou sazbu použít, protože velmi záleží na zaměstnanci a struktuře jeho příjmů. Použití srážkové daně lze totiž částečně ovlivnit. Pro některé poplatníky je výhodná, pro některé zase nevýhodná.

Srážková daň je výhodná, pokud má poplatník jiný základní příjem, kde vyčerpá své daňové slevy. Pak je obecně vhodné pro další příjem, splňující podmínky, použít srážkovou daň. Tento další příjem se pak nepřipočítává k příjmům ostatním a nezvyšuje tak daňovou progresi (pokud existuje). Typicky se jedná o zaměstnance, který si kromě svého hlavního zaměstnání přivydělává brigádou.

Naopak pro poplatníka, která nemá jinde příjem, je srážková daň nevýhodná, neboť´zde nelze uplatnit daňové slevy (protože není podepsáno prohlášení). Typicky se jedná o studenta, která má jen jeden malý příjem z brigády. V některých případech se ovšem nedá rozhodnutím daň optimalizovat. Např. poplatník, který má dvě brigády ve výši splňující podmínku pro srážkovou daň, v jedné z nich prohlášení podepíše (ovšem nevyužije své daňové slevy), ale ve druhé pak již podepsat prohlášení nemůže.