Blog

Prohlášení poplatníka

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (PP) je dokument, se kterým se každý zaměstnanec setkává nejméně jednou ročně. Přesto je podle našich zkušeností jeho vyplnění pro řadu zaměstananců složité a plné chyb. Z těchto důvodů jsme se zde pokusili o něco jako manuál k jeho vyplňování.

Vlastní formulář PP je možné si před vyplněním prohlédnout zde. Jedná se o verzi 19, platnou pro rok 2009.

PP je dokument, který zaměstnanec podepisuje ve svém hlavním zaměstnání – to je buď jeho jediné zaměstnání, nebo zpravidla to z více souběžných zaměstnání, kde pobírá nejvyšší příjem. Na základě podepsaného PP pak mzdová účetní uplatňuje zaměstnanci daňové slevy, na které má zaměstnanec nárok (a které doloží). Bez podepsaného PP daňové slevy uplatnit NELZE. PP může zaměstnanec podepsat i v případě, že souběžně se zaměstnáním je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Obecným pravidlem je, že zaměstnanec NESMÍ PP podepsat souběžně ve více zaměstnáních, protože by daňové slevy v rozporu s právními předpisy čerpal víckrát, než mu náleží. Zaměstnanec ale může v případě, že změní zaměstnání, podepsat PP v tomto novém zaměstnání, neboť ukončením zaměstnání předchozího v něm přestal čerpat daňové slevy a naopak je začal čerpat v zaměstnání novém.

Formulář PP obsahuje osobní údaje a tři oddíly I, II, III a je připraven pro údaje celkem tří kalendářních roků, ovšem za předpokladu, že zákonodárci nebudou neustále přinášet nové změny, které mají obvykle za následek změnu formuláře.

Formulář začíná osobními údaji, které obvykle problémem nebývají.

Oddíl I. obsahuje celkem tři body:

  • bod 1 vyplní každý. Obsahuje rok a zároveň se škrtne (nehodící se škrtněte) volba „neuplatňuji“. Tím se zadá rok, pro který prohlášení platí.
  • bod 2 vyplní pouze ti, kteří pobírají nějaký důchod; do tabulky se napíše, jaký
  • bod 3 vyplní pouze ti, kteří mají děti do 26 let a hodlají na ně čerpat daňovou slevu. Do tabulek se pak zadají zvlášť děti nezletilé, pak zletilé a děti, které jsou držitely průkazu ZTPP.

Oddíl II. obsahuje vlastní prohlášení poplatníka. Ten zde podpisem prohlašuje, že neuplatňuje daňové slevy současně u jiného plátce a že si je vědom následků, pokud toto prohlášení neodpovídá pravdě. Dále následuje tabulka, do které je třeba zaznamenat všechny změny, ke kterým došlo poté, co prohlášení bylo podepsanáno; např. narození dítěte, ukončení studia apod. V následující tabulce je pak prostor pro datum a vlastní podpis. V poslední tabulce potvrzuje zaměstnavatel, že veškeré údaje, které poplatník v prohlášení uvedl, byly ověřeny a doloženy.

Oddíly I. a II. se vyplňují a podepisují nejpozději do 15 února kalendářního roku, případně do 30 dní po vstupu do zaměstnání; v podstatě vždy před tím, než se počítá první mzda. Pokud se tak nestane, může poplatník prohlášení podepsat dodatečně a to nejpozději do 15. února následujícího roku (tedy nejpozději současně s oddílem III.)

Oddíl III. slouží jako žádost poplatníka, aby mu zaměstnavatel provedl roční zúčtování záloh na daň. Poplatník zde prohlašuje, že:

  • není povinen podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob za uplynulý kalendářní rok
  • že v uplynulém roce neměl kromě mezd jiné příjmy vyšší, než 6000 Kč
  • že v uplynulém roce pobíral mzdu pouze u jednoho plátce nebo postupně od více plátců; tedy že nepobíral mzdu od více plátců souběžně

Bylo-li plátců mzdy více, je třeba je uvést v následující tabulce. Pokud poplatník uplatňuje daňovou slevu z titulu úroků z úvěru použitého na financování bydlení, vyplní následující tabulku vespod strany 3 PP. Na poslední straně PP jsou poslední dva body. V prvním je třeba uvést manžela (manželku), pokud poplatník požaduje využít daňovou slevu z titulu nízkých příjmů manžela (manželky). Druhý bod pak obsahuje všechny ostatní možnosti daňových slev a poplatník zde uvede údaje o těch, které se ho týkají. V tabulce na konci pak potvrdí správnost údajů podpisem.

Oddíl III. se vyplňuje a podepisuje až po skončení roku nejpozději do 15 února roku následujícího. Ve stejné lhůtě musí poplatník dodat i veškeré podklady, kterými prokáže údaje, uvedené v PP. Toto datum je nepřekročitelné, pokud to poplatník nestihne, zaměstnavatel NESMÍ zúčtování záloh provést.

Napsáno v kategorii Mzdy

Prokazování nároku na daňové slevy

Zaměstnanec by si měl nejprve ověřit, na které daňové slevy má nárok. Pokud pak podepíše u svého zaměstnavatele prohlášení poplatníka, musí každý svůj nárok na daňovou slevu prokázat. Zákonný rámec prokazování je dán ust. §38l zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP).

Daňové slevy se uplatňují třemi způsoby:

  • snížením základu daně
  • slevou z vypočtené daně
  • daňovým zvýhodněním a daňovým bonusem

Nárok na snížení základu daně prokazuje poplatník plátci daně

  1. potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu daru
  2. smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem
  3. v případě úvěru poskytnutého na výstavbu bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního právního předpisu nebo změny stavby stavebním povolením nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví
  4. v případě úvěru poskytnutého na koupi pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu c) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, koupi pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu a), koupi bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu výpisem z listu vlastnictví
  5. v případě úvěru poskytnutého na údržbu a změnu stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem), jde-li o byt v užívání
  6. v případě úvěru poskytnutého na splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu a na úhradu za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněnou v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem
  7. v případě úvěru poskytnutého na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu
  8. smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období
  9. smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období
  10. potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období
  11. potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání; a jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána plně invalidní, a jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána částečně invalidní a nebo rozhodnutím úřadu práce, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou

Nárok na poskytnutí slevy na dani prokazuje poplatník plátci daně

  1. dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem
  2. rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu
  3. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo o tom, že mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní
  4. průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem
  5. potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem

Nárok na daňové zvýhodnění prokazuje poplatník plátci daně

  1. úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků)
  2. předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem
  3. jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů
  4. potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem
  5. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost

Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy na studium nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání kterékoliv daňové slevy, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku.

Napsáno v kategorii Mzdy

Změna dne úhrady SP z mezd

Novelou č. 285/2009 Sb. zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti došlo ke změně dne úhrady sociálního pojištění, které odvádí zaměstnavatel. Toto pojištění je s platností již od roku 2008 splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Novelou však dochází stejně jako u daní a zdravotního pojištění ke změně dne úhrady, za který se nově považuje den připsání platby na účet okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé tedy musí úhradu provést nejpozději do 18. dne následujícího měsíce, aby měli jistotu, že platba dojde včas. Změna se projeví již při platbě pojistného za prosinec 2009, která proběhne v lednu 2010.

Platná legislativa:

  • zákon č. č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti(ZPSP)

§9 ZPSP

  1. Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
    Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

§19 ZPSP

  1. Pojistné se platí v české měně
    1. na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb, nebo
    2. vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné; v jednom kalendářním dni však lze zaplatit nejvýše částku 5000 Kč.
  2. Za den platby pojistného se považuje
    1. v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,,
    2. v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.

Napsáno v kategorii Mzdy

Zálohy daně z příjmu

Zálohy daně z příjmu se platí podle § 38a ZDP v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne, následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání a minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Poslední známou daňovou povinností (PZDP) je daň, vypočtená v posledním podaném daňovém přiznání. Je-li poplatníkem fyzická osoba, pro účely výpočtu PZDP se nebere v úvahu dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP pro potřeby výpočtu záloh je třeba PZDP vypočíst zvlášť).

Zálohy platí poplatníci, jejichž PZDP převýšila 30.000 Kč. Zálohy se platí buď pololetně nebo čtvrtletně. Zálohy neplatí obce, kraje a zůstavitelé po své smrti.

Pololetně platí zálohy poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost (PZDP) nepřevýšila 150.000 Kč. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Výše pololetní zálohy je 40% PZDP zaokrouhlené na 100 Kč nahoru.

Čtvrtletně zálohy platí poplatníci, jejichž PZDP převýšila 150.000 Kč. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Výše čtvrtletní zálohy je 25% PZDP zaokrouhlené na 100 Kč nahoru.

Je-li poplatníkem fyzická osoba, jejíž celkový základ daně (ZD), z něhož byla vypočtena PZDP, tvořil součet dílčích základů daně a jedním z těchto základů byl dílčí základ daně ze závislé činnosti (DZDZČ), ze kterých byla srážena záloha plátcem (zaměstnavatelem), platí zálohy daně krátí takto:

  • tvořil-li DZDZČ více, než 50% ZD, zálohy neplatí vůbec
  • tvořil-li DZDZČ více než 15% ZD a nepřevyšoval 50% ZD, platí zálohy, vypočtené výše popsaným způsobem, v poloviční výši
  • tvořil-li DZDZČ méně, než 15% ZD, platí zálohy, vypočtené výše popsaným způsobem, v plné výši

Příklady:

  • právnická osoba, PZDP 386.500 Kč, přiznání podává v březnu (nemá poradce ani povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí čtvrtletně 15.06, 15.09, 15.12 a 15.03 následujícího roku ve výši 96.700 Kč.
  • právnická osoba, PZDP 655.300 Kč, přiznání podává v květnu (nemá poradce ani povinný audit), zdaňovacím obdobím jsou měsíce březen až únor: zálohy platí čtvrtletně 15.08, 15.11, 15.02 a 15.05 následujícího roku ve výši 163.900 Kč.
  • právnická osoba, PZDP 65.850 Kč, přiznání podává v červnu (má poradce nebo povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí pololetně 15.12 a 15.06 následujícího roku ve výši 26.400 Kč.
  • fyzická osoba bez závislé činnosti, PZDP 31.600 Kč, přiznání podává v červnu (má poradce nebo povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí pololetně 15.12 a 15.06 následujícího roku ve výši 12.700 Kč.
  • fyzická osoba se závislou činností, tvořící 30% ZD, PZDP 31.600 Kč, přiznání podává v březnu (nemá poradce nebo povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí pololetně 15.06 a 15.12 ve výši 6.400 Kč.
Napsáno v kategorii Daň z příjmů, Daně

Změna dne úhrady ZP z mezd

Novelou č. 285/2009 Sb. zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění došlo ke změně splatnosti a zároveň dne úhrady zdravotního pojištění, které odvádí zaměstnavatel.
Počínaje lednem 2010 již není důležitý den výplat, ale lhůta pro úhradu je jednotně stanovena na 1. až 20 den následujícího měsíce. Současně dochází stejně jako u daní ke změně dne úhrady, za který se nově považuje den připsání platby na účet zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatelé tedy musí úhradu provést nejpozději do 18. dne následujícího měsíce, aby měli jistotu, že platba dojde včas. Změna se projeví již při platbě pojistného za prosinec 2009, která proběhne v lednu 2010.

Platná legislativa:

  • zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (ZPVZP)

§5 ZPVZP

  1. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.
  2. Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

§17 ZPVZP

  1. Pojistné se platí v české měně
    1. na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb,
    2. vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné.
  2. Za den platby pojistného se považuje
    1. v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,
    2. v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.
Napsáno v kategorii Mzdy

Archivace dokladů

Stále častěji se objevují dotazy k délce doby archivace starých účetních a jiných dokladů. Pokusíme se najít odpověď.

Platná legislativa, zejména:

  • zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví (ZÚ)
  • zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (ZDPH)
  • zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (ZOPSZ)
  • zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě (ZA)
  • zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce (ZP)

§31 ZÚ

  1. Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.
  2. Účetní záznamy se uschovávají, pokud v §32 není stanoveno jinak,
    1. účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
    2. účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
    3. účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví ( §33 odst. 2 ), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
  3. Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle §33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v
    1. §1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
    2. §1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.

§32 ZÚ

  1. Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v §31 odst. 1 , a to zejména pro účely trestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí dob úschovy uvedených v §31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.
  2. Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v §31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.
  3. Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle §31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle §31 odst. 2 , uschovává účetní jednotka tento účetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.
  4. Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

§27 ZDPH

  1. Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.

§35a ZOPSZ

  1. Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
    1. stejnopisy evidenčních listů ( §38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
    2. Záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle §37 odst. 1 písm. h) po dobu
      6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
    3. záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle §37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
    4. mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v §37 odst. 2 , po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

§3 ZA

  1. Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem také
    1. podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,…
  2. Výběr archiválií provádí archiv podle své působnosti (dále jen „příslušný archiv“).

Příloha č. 1 k ZA

  1. Statut
    1. zakladatelské dokumenty,
    2. statuty, stanovy, jednací řády, organizační řády a schémata,
    3. dokumenty o přeměnách právnických osob,
    4. dokumentace likvidace a zániku podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku.
  2. Řízení
    1. protokoly a zápisy zjednání statutárního orgánu a dozorčího orgánu, zprávy dozorčího orgánu, zápisy z valných hromad s přílohami,
    2. řídící akty vedení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, zápisy z porad vedení,
    3. zprávy o podnikatelské činnosti podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku a stavu majetku,
    4. zprávy o auditu, nejsou-li zahrnuty do výroční zprávy,
    5. výroční zprávy.
  3. Majetek
    1. mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku,
    2. smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem a listiny osvědčující přechod vlastnického práva k nemovitostem,
    3. dokumentace zápisu a certifikace ochranných známek,
    4. užitné vzory.
  4. Finanční dokumenty
    1. účetní závěrky,
    2. roční statistické výkazy.
  5. Propagační činnost
    1. Ukázky vlastních propagačních materiálů a dokumentace, zejména letáky, publikace, prospekty, katalogy, reklamy, vzorkovnice, filmy, fotografie.
  6. Výroba, předmět podnikání
    1. podnikatelské záměry, vývojové studie, plány výroby,
    2. výrobní programy roční a delší, rozbory s komentáři,
    3. dokumentace výrobků, výkresy sestavení či sestav,
    4. vlastní normy,
    5. ocenění výrobků.

§305 ZP

  1. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný. Zaměstnavatel je povinen uschovat vnitřní předpis po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti.

Shrnutí:

  • Dokumenty podle přílohy k zákonu o archivnictví nelze skartovat vůbec
  • Dokumenty, osvědčující nabytí majetku, a odpisové plány tohoto majetku nelze skartovat po dobu odepisování + 4 roky po skončení posledního odpisového období. Po tuto dobu je teoreticky možná kontrola ze strany správce daně. Doba čtyřletá je zde uvedena pro jistotu, výklady připouštějí i dobu tříletou
  • Mzdové doklady nelze skartovat po dobu 30 let od konce roku, kterého se týkají
  • Vnitřní předpisy zaměstnavatele nelze skartovat po dobu 10 let ode dne ukončení jeho platnosti
  • Daňové doklady k DPH nelze skartovat po dobu 10 let po roce, v němž nastalo zdanitelné plnění nebo přijetí platby
  • Účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, nelze skartovat po dobu 10 let od konce roku, jehož se týkají. Výroční zprávy viz bod. 1
  • Odpisové plány majetku nelze skartovat po dobu 5 let od konce posledního roku odepisování, pokud se nejedná o odpisové plány podle bodu 2
  • Ostatní účetní listiny, pokud nespadají do předchozích bodů, nelze skartovat po dobu
    5 let od konce roku, jehož se týkají
  • Subjekty, které nevedou účetnictví (vedou daňoovu evidenci nebo používají výdajový paušál) mohou dobu 5 let u ostatních dokumentů zkrátit na 4 roky (vysvětlení viz výše)

Obecně lze doporučit desetiletou lhůtu jako základní archivační lhůtu, neboť je dostatečně dlouhá pro většinu dokladů a listin.

Napsáno v kategorii Účetnictví a evidence

Kniha jízd

Kniha jízd je v účetnictví a daních často frekventovaným pojmem. Je však třeba konstatovat, že žádný obecně závazný (daňový a účetní) právní předpis knihu jízd nedefinuje a ani výslovně neukládá povinnost ji vést. Existuje však jiná obecná povinnost daňového subjektu, a to prokázat daňovou uznatelnost výdaje (nákladu) podle §24/1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Kniha jízd se tedy vede proto, aby bylo možné prokázat daňovou uznatelnost provozu motorových vozidel u podnikatelů; mělo by z ní vyplývat, že jízdy byly uskutečněny v souvislosti s podnikáním.

Z uvedeného vyplývá, že neexistuje ani závazný rozsah této knihy. Knihu tedy každý subjekt může vést v libovolném tvaru a libovolným způsobem tak, aby mohl splnit výše uvedenou povinnost. Údaje v knize musí samozřejmě korespondovat se skutečností. Správci daně ji pak obecně akceptují jako důkazní prostředek. V knize jízd by měly být obsaženy alespoň tyto údaje:
– datum
– řidič
– odkud kam
– ujeté kilometry
– důvod cesty
– na počátku a konci zdaňovacího období stav tachometru

Daňový subjekt není povinen sledovat spotřebu vozidla a porovnávat ji se spotřebou podle technického průkazu. Proto kniha jízd takové údaje obsahovat nemusí.

Napsáno v kategorii Daně

Paušální výdaj na dopravu

Novela zákona č. 586/1922 Sb. o daních z příjmů (ZDP) č. 304/2009 Sb. s účinností od 01.01.2010 zavádí tzv. paušální výdaj na dopravu a to zpětně i pro zdaňovací období, započaté v roce 2009. Jedná se zejména o níže uvedená dvě ustanovení ZDP:

§24/2/zt ZDP:
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také….
(zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písmene k) bodu 4 tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů podle §10 , a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného dle předchozí věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

§25/1/zp ZDP:
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
(zp) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu. U silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Pokud bude tedy daňový subjekt chtít použít tento paušál, nebude muset vést knihu jízd a jeho výdaje na PHM a parkovné budou daňově neuznatelné. Výdajový paušál se použije až při sestavování daňového přiznání, kde se o paušál sníží základ daně; o paušálu se neúčtuje.

Plátci DPH to mají složitější. Na DPH paušál nemá žádný vliv. Je tedy možné pro účely daně z příjmu použít paušál a pro účely DPH používat jednotlivé doklady pro nárok na odpočet. Tím ale nezmizí problém knihy jízd, neboť pro účely DPH zůstane povinnost prokázat nárok na odpočet a to bez knihy jízd nepůjde. Je ovšem možné vzdát se odpočtu z dokladů na PHM a parkovné a pak není třeba knihu jízd vést vůbec.

Problém lze shrnout tak, že plátce DPH, který více jezdí, možnost paušálního výdaje na dopravu pravděpodobně nevyužije. Pro vozidla zaměstnanců paušál použít nelze. Paušál má zřejmě největší smysl pro fyzické osoby a neplátce DPH. Navíc je třeba pro každé vozidlo účtovat o PHM a parkovném zvlášť, aby bylo možno paušální výdaje použít, což může být pracné.

Napsáno v kategorii Daně

Změna dne úhrady daně

Dnem 01.11.2009 vstupuje platnost zákon o platebním styku, která má za cíl harmonizovat bankovní platby v souladu s EU. Současně jsou novelizovány i jiné zákony, které stanovují způsoby placení. Jedním z těchto zákonů je i ZSDP (do 31.12.2010; od 01.01.2011 pak ).

Stará, dnes již neplatná úprava, stanovovala den platby daně na den, kdy byla částka odepsána z účtu plátce. Nová úprava den platby mění na den, kdy je platba připsána na účet správce daně v souladu s novou úpravou platebního styku. V daních ovšem tato úprava přináší zásadní problém – s jakým předstihem zaplatit, aby platba přišla včas. Troufáme si odhadnout, že dva dny předem by měly stačit.

Vzniká ovšem ještě další problém: příslušné daňové přiznání bude třeba zpracovat cca o dva dny dříve, než dosud, aby byla známa částka, která se má zaplatit. To současně znamená dodávat nám doklady o stejnou dobu dříve.

Napsáno v kategorii Daně